Komentáře ke skladbám

_________________________________________________________________________________________________________________

Ivo Bláha: Hrátky s drátky - pět miniatur z dětského světa pro 2 - 3 housle či houslový soubor

     Cyklus byl komponován pro dětské interprety. Autor k jednotlivým skladbičkám:

1. Název prvního kousku Čtyři a čtyři naznačuje, že čtyřka je tu důležitým číslem. Nejen že se tu v houslovém duetu uplatní čtyři a čtyři struny, ale i čtyři a čtyři tóny základního motivu a čtyřtaktová výstavba melodie.  

2. Bubasí škola by mohla navodit představu jakéhosi vyučování. Bubas - učitel strašení - svým žáčkům předříkává a malí bubásci sborem všechno pěkně opakují(Kánon).                                                                                                                                                                                                                            

3. Drnky. Celá tato větička se hraje pizzicato, smyčec se může směle odložit. Zkrátka - drnky.

4. Meluzína, žalostně kvílící kdesi v komíně, je už pro mnohé dnešní městské děti asi neznámým jevem. V této skladbičce tedy mají možnost zkusit si samy na meluzínu zahrát.

5. Kvodlibet je stará hudební hříčka - spojení několika známých melodií, které často zaznívají i současně. V závěrečné skladbičce tohoto cyklu, nazvané Pasení, je podobně spleteno dohromady pět českých národních písniček. Ve všech se zpívá o pasení. Pasou se tam ovce, husy, dokonce i jeleni. Kdo melodie pozná, jistě si k nim v duchu doplní slova sám. (Komentář autora)

* * *

     Ivo Bláha (1936) je autorem díla, které v souhrnu můžeme označit jako neobyčejně jemné a promyšlené. Je to skladatel, který nad každým svým uměleckým záměrem dlouho uvažuje, nechává svůj nápad dozrát a dává si s ním na čas, jen aby vše bylo v dokonalém souladu podle jeho představ. Podobně svědomitě komponuje i skladby pro děti. Není jich málo: jsou tu dětské sbory (Co je krásy na světě, Říkadla, Písničky na slova Josefa Kainara) i díla instruktivní, jako je Sonatina semplice pro trubku a klavír, Duetto facile pro dvoje housle, Variace na českou národní píseň pro tři flétny, S úctou k Mistrům pro housle a klavír, Zoolekce I. a II. pro kytaru. K nim přibyly nejnověji Hrátky s drátky  pro houslový soubor (1986). Jsou to skutečné hrátky; uvažme, s jakým vtipem je skladatel vymýšlí: název první z nich - Čtyři a řtyři - zdůrazňuje, že housle mají čtyři struny a ve skladbičce je melodie rozřleněna po čtyřech taktech. Bubasí škola navozuje představu vyučování: učitel předříkává, žáci opakují - a je z toho forma kánonu. Drnky - celá skladba je pizzicato, Meluzina je zvukomalebně stylizována, Quodlibet je hříčka, v níž se splétá dohromady pět melodií lidových písniček. (Z programu koncertu 9.4.1988 ve foyeru Sjezdového sálu Paláce kultury - Karel Mlejnek)  

_________________________________________________________________________________________________________________________________

Ivo Bláha: Senza arco neboli Missing bow

     " - je krátká hudební hříčka, kde čtvero muzikantů prokáže, že si umí poradit i v případě, kdy smyčcovým nástrojům smyčec chybí." (Autor).

_________________________________________________________________________________________________________________

Ivo Bláha: ZOOLEKCE aneb Hodiny živočichopisu – 11 miniatur pro kytaru

     "Jedná se o cyklus samostatných drobných hudebních obrázků, něco jako charakteristické skladby, které se kdysi těšívaly značné oblibě u autorů i publika. Tvůrčím cílem u Zoolekcí samozřejmě nebylo pouhé zvukové napodobování přírody, ale dosažení svébytného tvaru hudby, v níž se navíc, pro potěchu obecenstva, náznakově charakterizují určité typy rozličného živočišstva. Úkol hodný pestré orchestrální partitury pojal autor komorně. Svěřil ho jedinému instrumentu – kytaře a spoléhal na netradiční zvukovou a výrazovou vynalézavost s přesvědčením, že vyjadřovací možnosti tohoto nástroje zdaleka nekončí běžným klasickým, španělským ani rockovým stylem.

Autorova představa o skladbě je téměř scénická, realizovatelná též v audiovizuální formě: Starodávné pokojové hodiny odbíjejí pět, je čas pro večerní zálibu - při svitu svíčky listovat památeční ilustrovanou knihou o fauně. Živočišný svět v představách ožívá, proměňuje se v hudbu, co kapitola, to zvláštní hudební obraz. Žel, noc je krátká a s kuropěním domácí lekce zoologie končí." (Autor k premiéře 14. 3. 1986 v Městské knihovně Praha)

* * *

     Relativně nejvýše bych ovšem hodnotil pětidílný cyklus charakteristických obrázků pro sólovou kytaru Ivo Bláhy nazvaný Zoolekce aneb Hodiny živočichopisu, který nám ve výběru předvedl Miloslav Klaus. Ejhle, jak skromnými a přitom svébytnými hudebními prostředky se dá připravit poutavá exkurze do různých světů živočišné říše! Jsem přesvědčen, že Bláhova kompoziční poetika tentokrát nejvíce komunikovala s přebohatou fantazií dětí. (O koncertu z tvorby pro děti 22.3.1992 Emauzský klášter Praha, Hudební rozhledy 1992/5 - Miloš Pokora)

__________________________________________________________________________________________________________________________________